Stačí vítr, námraza nebo mědichtivý „sběrač kovů“ či kombinace těchto faktorů a nadzemní vedení se přeruší. To podzemní bývá odolnější, protože „mědichtivým“ se provádět výkopy příliš nechce, ale i tak se může najít nějaký bagrista hrabající jinde, než by podle plánů měl, a výpadek proudu je rázem tu. Aby nedocházelo k situaci jako ve známém vtipu o elektrikáři na jednotce intenzivní péče: „Tak se hezky nadechněte, jdu měnit pojistky!“, je nutné, aby některá zařízení, jež musí naprosto spolehlivě fungovat i v případě výpadků elektrické sítě, byla zálohována. A to alespoň na krátký čas, než se rozběhnou záložní elektrické zdroje v podobě různých generátorů, zpravidla poháněných spalovacími motory, nebo než se povede spolehlivým a bezpečným způsobem ukončit činnost, která vyžadovala napájení ze sítě. První případ je spíše z „velkého“ využití (nemocnice, továrny, telekomunikace...) a ten druhý spíše z toho „malého“ domácího či kancelářského (spolehlivé a korektní ukončení programů a uložení rozdělané práce na počítači). Určitě už chápete, že když je něco na baterky, tak to může být užitečné, spolehlivé, nezávislé, mobilní anebo to může přinášet další neobvyklou a žádanou přidanou hodnotu. Takže si pro budoucnost pamatujte, že když je něco na baterky, tak je to spolehlivé a musí to snést ty nejvyšší nároky a požadavky na bezchybné a kvalitní fungování. Proto, aby tomu tak bylo, musí se pro ty baterky vytvořit takové podmínky, aby mohly spolehlivě plnit svůj hlavní úkol - uchovávat elektrickou energii a uvolňovat ji tehdy, když je potřeba.
(zdroj Energie21)